Od října 2015 jsou v ordinaci k dispozici přístrojové lymfodrenáže. Přístrojová lymfodrenáž je vhodná k detoxikaci organismu, při nízké obranyschopnosti organismu (výrazné posílení imunity), při pocitu těžkých a unavených nohou (přináší rychlou úlevu), při otocích končetin, při léčbě lymfedému, pro prevenci a odstraňování celulitidy, výrazně zlepšuje kvalitu pokožky, pomáhá v boji proti nadváze, jako popora rekonvalescence po zranění, pro relaxaci a regeneraci, jako prevence bolesti svalů.

Bližší informace: http://www.lympha-press.cz/lymfodrenaz-lymfaticky-system-2/

Lymfatický systém je tvořen lymfatickými cévami a uzlinami. V lymfatickém systému koluje lymfa, která vzniká z mezibuněčné tekutiny. Lymfatické cévy začínají  jako vlásečnice v mezibuněčných štěrbinách a postupně mohutní až do vlastních lymfatických cév. Ty vstupují  do  lymfatických  uzlin a vystupují z nich jako lymfatické kmeny, které ústí do žilního systému.  Funkcí  lymfatického  systému  je vstřebávání a odstraňování zplodin metabolismu a tvorba protilátek, má nezastupitelnou roli v udržování optimálních podmínek v mezibuněčném prostoru. V těle dospělého člověka se denně tvoří cca  5-6 litrů lymfy. Každá naše buňka je obklopena mezibuněčnou tekutinou, ze které během výměny látkové přijímá kyslík a živiny a naopak do ní odvádí oxid uhlíku a produkty látkové výměny. Ty mohou mít charakter vysloveného "odpadu" nebo sehrávají důležitou roli v ovlivnění okolních i velmi vzdálených buněk, tkání i celých orgánů (např. hormony). Několik litrů mezibuněčné tekutiny musí být odvedeno  lymfatickým řečištěm spolu s obsaženými bílkovinami a některými buňkami. Bílkoviny proniklé do mezibuněčného prostoru mohou totiž být odváděny z tohoto prostoru prakticky pouze lymfatickým systémem, stejně jako částice, které jsou pro žilní vlásečnice veliké -  viry, bakterie, nádorové buňky, tuky a cholesterol, vitamíny rozpustné v tucích, některé minerály navázané na bílkoviny, steroidní hormony a další látky.

Lymfedém je lymfatický otok kterékoliv části měkkých tkání těla a je projevem snížené  funkce  lymfatického  systému,  nebo  vlivem například zánětlivého procesu  dochází ke zvýšené tvorbě lymfy.  Určit diagnózu,  neboli důvod vzniku lymfedému může pouze kvalifikovaný zdravotník, nejlépe lymfolog. Lymfedém  je primární  neboli vrozený a sekundární neboli získaný.   

Primární lymfedém (vrozený) bývá způsobený nedostatečným vývojem lymfatického  systému, který se však nemusí projevit vždy hned po narození či v nejútlejším věku. K pozdějšímu propuknutí primárního lymfedému v pubertě nebo i v dospělosti může přispět sebemenší podnět, který odkryje zmenšenou funkční rezervu lymfatického systému. Projevy primárního lymfedému mohou být někdy velice nenápadné, jindy mohou vést k výraznému zvětšení objemu např. celé končetiny. Mohou být lokalizované i ve vnitřních orgánech.

Sekundární (získaný) lymfedém vzniká obvykle druhotným poškozením lymfatického systému, např. po  operacích, ozařování, nebo je  přímo  projevem  nádorového onemocnění. Další příčinou poškození lymfatických cest mohou být úrazy ale i záněty, zejména opakované a chronické. K takovým patří například opakovaný erysipel (růže). Ale i naopak - při opakovaném erysipelu je vždy třeba pátrat po skrytém lymfedému, který může vést k výskytu této streptokokové infekce. Lymfedém se pojí i s neurologickými poruchami (paraplegie), pravidelně doprovází chronické obtížně se hojící rány. V naší oblasti jsou vzácné lymfedémy při parazitárních chorobách. Paradoxně může někdy lymfedém vzniknout po zákrocích plastické chirurgie s cílem zkrášlení - např. po plastikách prsu nebo po liposukcích.

Principem léčby lymfedému je tlak na lymfedém pomocí přístroje, manuální tlak a tlak bandážováním. Cílem léčby  je podpořit a posílit původní dosud zachovalou vstřebávací  a  přenosovou funkci lymfatického systému. Kontraindikace lymfodrenáží jsou záněty kůže a měkkých tkání včetně zánětu žil a to zejména v oblasti, která má být podrobena léčbě (např. růže), hnisavé kožní rány a vředy, nedoléčené nebo opakované nádorové onemocnění, zvýšená funkce štítné žlázy, ledvinné a srdeční selhávání, nestabilizované bronchiální astma, nestabilizovaná ischemická choroba srdeční, nestabilizovaný vysoký krevní tlak.  Léčebný  režim je doplněn vhodným cvičebním programem a systémem dechových cvičení.  Základním léčebným postupem  jsou však každodenní  bandáže  končetiny s lymfedémem nebo nošení kompresivních pomůcek jako punčoch, návleků. Byly činěny studie  léčby lymfedému pomocí léků. Chirurgická léčba připadá v  úvahu  ve zcela ojedinělých případech nejtěžšího stupně.

 zdroj: www.lymfedem.cz, http://www.unify-cr.cz/, BULLETIN UNIFY ČR č.77